Komunikace se psem, metody výchovy a výcviku
V tomto článku bych ráda popsala způsoby a metody, kterými se snažím své psy vychovávat a cvičit. Dlouhou dobu se zajímám o pozitivní metody výcviku, protože se mi metody korekce (metoda cukru a biče), používané na spoustě cvičáků moc nezamlouvaly, snažila jsem se dozvědět něco víc o pozitivních metodách. Správné pochopení psa je pro mě klíčové při výchově i výcviku, proto bych také ráda popsala způsoby komunikace se psem, signály, které pes vysílá, a kterými se nám snaží něco sdělit.
Konejšivé signály
Konejšivé signály popisuje ve své knize Turid Rugaas. Knihu jsem přečetla několikrát a hned začala tyto signály sledovat u svých i u cizích psů. Konejšivé signály jsou signály, které psi vysílají proto, aby zklidnili situaci nebo sami sebe a aby ukázali, že mají s ostatními dobré úmysly. Neradi se totiž dostávají do konfliktu jak s cizím psem, tak i s člověkem a nejprve se snaží situaci uklidnit. Pokud jsou však opakovaně špatně chápáni a člověk jejich signálům nerozumí nebo si je špatně vyloží, můžou být velmi stresováni nebo i agresivní.
Na signály je velmi důležité odpovědět, psi si odpovídají navzájem, ale můžeme je používat i my ke zklidnění psů.
Situace, které můžou být pro psa nepříjemné a v té chvíli použijí konejšivé signály: když se nad psa nakloníme, pevně ho obejmeme, znemožníme mu pohyb, když na něj přímo zíráme (to se týká např. i fotoaparátu), když člověk nebo pes jde přímo k němu, když se na něj zlobíme, křičíme na něj nebo na ostatní lidi, atd.
Všem bych doporučovala si tuto knihu přečíst, pro informaci zde uvádím pár příkladů signálů, tak jak jsem je pozorovala u svých psů.
- Zívání – Mia např. zívá velmi často, když se chystáme na procházku, zklidňuje tak sama sebe protože se na procházku hrozně těší.
- Olíznutí – Mia se většinou olízne když se nad ní prudce nakloním (což jsem dříve nevěděla a tímto způsobem jsem jí chválila při výcviku, což pro ní bylo lehce nepříjemné).
- Odvrácení hlavy nebo celého těla – Izi se odvrací od Mii např. když se přiblíží k něčemu co Mia považuje za své a ta po ní vystartuje.
- Očichávání země – na procházce brzo ráno za tmy Izi začala na něco štěkat, protože se bála, Mia se jí snažila uklidnit tím, že začala očichávat zem, Izi hned přestala štěkat a začala také očichávat zem.
- Změna činnosti – ze začátku, když jsem ještě neměla se signály ani s pozitivním výcvikem zkušenosti jsem na Miu párkrát zařvala, aby ke mně přišla, ale ona místo toho začala dělat něco úplně jiného, snažila se mě ukonejšit, protože jsem se na ní podle ní zlobila
- Rozdělení – když začne být hra Mii a Izinky moc divoká, stačí, když si mezi ně stoupnu a hned přestanou. Nebo např. jednou na procházce, Izi potkala dva psy, kteří patřili do stejné smečky. S jedním z nich se začala přetahovat o klacek, přičemž druhý pes (mimochodem 6 měsíční štěně) se je snažil několikrát rozdělit tím, že si mezi ně stoupl, protože Izi nepatřila k jejich smečce
- Zvednutí packy – Mia zvedá packu téměř pokaždé, když jí dávám misku se žrádlem, na které se hrozně těší a snaží se uklidnit sama sebe.
- Sednutí - když stojím s připoutanými psy, kteří napjatě sledují okolí, stačí, když si sednu a většinou si hned sednou taky a uklidní se.
- Lehnutí – velmi silný uklidňující signál. Když už je hra Izinky na Miu moc divoká, lehne si na bok a Izi za chvíli přestane otravovat.
Signálů je mnohem víc, toto je pouze několik z nich. Pokud se budeme snažit porozumět psům, co nám chtějí sdělit, snad ubude nedorozumění způsobených nesprávným výkladem chování psů.
Pozitivní výchova a výcvik
Existuje několik způsobů, jak psa naučit to, co po něm chceme. Existuje způsob, založený na korekci, kdy čekáme na to, až pes udělá něco špatně a za to ho potrestáme (opravíme) a doufáme, že už to příště neudělá. Například dáme povel k noze, a když zatáhne za vodítko tak s ním škubneme. Tak se pes bude snažit vyhnout nepříjemnému škubnutí a půjde u nohy.
Obrácený způsob, založený na pozitivní motivaci vychází z toho, že psa netrestáme za to, co dělá špatně, ale naopak ho chválíme za to, co dělá dobře. Psi totiž dělají to, co je pro ně výhodné. Když tedy netahá za vodítko, ale jde v klidu a pomalu a je za to pochválen a odměněn, bude toto chování rád opakovat.
Pozitivní výcvik může někomu připadat delší a složitější, ale rozhodně se vyplatí a vztah člověka se psem bude úplně jiný, než v prvním popsaném případě. Pes cvičen pomocí pozitivní motivace je více hravý, šťastnější, velmi se posiluje jeho vztah s člověkem, má zájem o jakoukoliv činnost s člověkem, rychleji se učí, lépe si pamatuje naučené cviky.
Operantní (operační) podmiňování
Snažím se psy netrestat, trest se při pozitivním způsobu skoro vůbec nepoužívá, když, tak pouze negativní trest, který znamená odepření něčeho, co pes chce, například když na mě Izi vyskočí tak se otočím a tím jí zabráním v dělání toho, co chtěla. Pozitivní způsob je náročnější na přemýšlení, kdy člověk musí často dopředu naplánovat své chování a předejít tak nežádoucím situacím. Pokud tedy dopředu vím, že bude skákat, například když přijdu domů a Izi má obrovskou radost, nachystám si do ruky pamlsky a vždy když je na zemi a v klidu tak jí odměním. Toto pozitivní posilování jí přiměje toto chování opakovat. Existuje ještě pozitivní trest, který zjednodušeně znamená, že když pes dělá nežádoucí chování tak ho potrestáme, např. když skáče tak na něj zařveme nebo trhneme vodítkem. Dále ještě existuje negativní posilování, kdy požadovaného chování dosáhneme tak, že přestaneme dělat něco, co je psu nepříjemné.
Pes se učí pomocí následků svého chování. Chování, za které je odměněn bude opakovat a naopak to, díky kterému ničeho nedosáhne (ignorování psa při vyžadování pozornosti) nebo to, které má pro něj nepříjemné následky bude potlačovat. Odměna vytvoří určité chování, naopak trest nikdy chování nevytvoří, pouze určité chování potlačí.
Klikr
Klikr patří k metodám pozitivního posilování. O metodách výcviku s klikrem je napsáno spoustu článků, proto jenom krátce. Klikr se používá proto, aby byl přesně zachycen okamžik, kdy pes udělá požadované chování a to z jednoduchého důvodu, že člověk by jen těžko pochválil vždy tím stejným tónem a ve správnou chvíli. Klikr je jasný a srozumitelný. Po klikru vždy následuje odměna. Tak si pes zafixuje, že zvuk klikru přesně v ten správný okamžik znamená, že tohle je správně.
- Shaping – shaping je vlastně taková hra, kdy počkáme, až pes sám od sebe udělá požadované chování, nebo se mu alespoň přiblíží a v tu chvíli klikneme. Z mé zkušenosti je nejlepší začínat s novým předmětem v místnosti, např. s krabicí, kdy po psu chceme, aby na krabici vylezl. Pes se přijde na nový předmět podívat, protože je zvědavý, když se k němu přiblíží, klikneme. Pes pochopí, že tohle je správně. V dalším kroku počkáme, až se přiblíží ještě blíž a potom až se krabice dotkne a nakonec na ní vyleze. Na psa po celou dobu nijak nemluvíme. Až když si je pes 100% jistý co po něm chceme, teprve přidáme povel.
- Luring – navádění psa pomocí pamlsku, používá se při složitějších cvicích, kdy čekat na to, až pes sám od sebe udělá požadované chování, by bylo velmi obtížné. Někdo však luring vůbec nepoužívá a používá pouze shaping, což nutí psa více přemýšlet. Snad se jednou do této fáze dostanu :)
Vůdce smečky a dominance
Někdo si může myslet, že při pozitivní metodě není páneček tím pravým vůdcem smečky, protože přece podle zažitých mýtů je vůdce smečky ten, kdo se chová dominantně a neustále musí dokazovat svoji dominanci a to i násilím. Takhle to však ve smečce nefunguje. Pokud by byl vůdce smečky agresivní, rychle by byl sesazen, protože agresivní a hrubé chování velmi ubírá energii a to smečka nepotřebuje.
Důležité je tedy ukázat psu, že když něco chce, je to právě páníček, který o tom rozhodne, protože je to on, kdo kontroluje věci, které pes chce. Když chce jídlo nebo hračku, musí např. v klidu sedět nebo si lehnout. Když skáče na dveře, neotevřou se, dokud se pes neuklidní a nesedne si.
Výborný článek na toto téma, který všem doporučuji si přečíst, najdete zde.
Několik rad zásad výcviku na závěr (aneb co se jinam nevešlo)
- Ze začátku je důležité vybudovat si se psem dobrý vztah, aby poznal, že s vámi je zábava a pak bude vše provádět ochotně a s radostí.
- Nikdy na psy neřvu, oba moji psi jsou velmi citlivý na tón hlasu, stačí jen trochu hlubší hlas a začnou vysílat konejšivé signály
- Žádná fyzická korekce při výcviku.
- Neustále s sebou nosím pamlskovník. Pokud trávím čas se psy, nikdy ho nesundávám.
- Je důležité vždy být důsledný, psi zkoušejí, co si můžou dovolit a pokud páníček jednou povolí, příště to zkusí a znovu a tvrději.
- Velmi často psa chválím. Důležité je ale, jak psa chválit. Pochvala má být veselá, nahlas, vysokým tónem, s radostí.
V tomto článku jsem se snažila popsat pozitivní metody výcviku a moje zkušenosti s nimi. Často slýchám od majitelů psů, že jejich pes je prostě takový, jaký je, že s tím nic nejde udělat, že na něj musí po zlém, aby jim nepřerostl přes hlavu, nebo že tohle svého psa nikdy nenaučí, přitom to ani nezkusili. Moje psy cvičím a vychovávám těmito metodami, i když určitě ještě dělám spoustu chyb, moji psy pořád občas táhnou na vodítku, hlavně když se těší na procházku, občas si říkám, že tenhle cvik prostě nezvládnou a nepochopí, když už to zkoušíme po několikáté, ale důležité je neztrácet trpělivost, nezlobit se na psa, protože chyba je vždy v páníčkovi. A když vidím, jak jsou veselí a šťastní, jak se na každé učení i na cokoliv co s nimi dělám, neuvěřitelně těší, tak si říkám, že se to vyplatí. Doufám, že si časem více majitelů psů uvědomí, že opravu není potřeba chovat se ke psům zle, že to jde i po dobrém a má to spoustu výhod. Že je možné psa chápat a porozumět mu a na základě toho si s ním vybudovat výborný vztah.
Použité materiály:
Turid Rugaas – Konejšivé signály
Časopis psí sporty 03/2010 – článek Susan Garrett – Úspěch jako vedlejší produkt
http://cs.wikipedia.org/wiki/Operantní_podmiňování
+ spoustu dalších článků, které jsem přečetla a zapamatovala si, ale bohužel až si nepamatuju kde, když si vzpomenu, doplním :)